face.jpg
Fotograf Aleš Ostrýt začal s focením před více jak deseti lety jako samouk, časem si však doplnil fotografické vzdělání, což jak sám říká, bylo pro další pochopení fotografie velice přínosné. Mezníkem jeho tvorby se stala výstava „Praha fotografická“ v Ambitu kláštera u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze. Jeho snímky byly otištěny v odborných časopisech i denních periodikách. Začátkem roku 2008 měli Pražané rovněž možnost zhlédnout jeho první samostatnou autorskou výstavu „Doteky světla“ v Galerii pod radnicí na Žižkově. Další jeho výstavy proběhly např. ve Zlíně, Novém Boru, Náměšti na Hané, Horní Úpě a dalších místech naší vlasti. Každý rok jsou autorovi práce součástí soutěžní výstavy „Praha fotografická“ na Staroměstské radnici v Praze, nejinak tomu bylo i v druhé polovině prázdnin letošního roku, kdy došlo vernisáží k zahájení výstavy.
V jeho pracích nejsou znát žádné známky prchlivé nezkušenosti, ba spíše naopak. Není nijak zvlášť tématicky vyhraněn, byť divákovi nejčastěji přibližuje nezvyklá zákoutí městské krajiny. Odkrývá opomíjené detaily, kterých bychom si běžně nevšimli, drobnosti, které máme před nosem a důvěrně známe, ale kterých si při každodenním spěchu nemáme šanci všimnout. Zachycuje zejména starou zástavbu Prahy, kde žije a pracuje jako technický pracovník správy domů, nebo scenérie berounské přírody, kam se uchyluje před velkoměstskou jednotvárností.
Ostrýt pořizuje své fotografie digitálně, tudíž mu není cizí ani následná úprava zobrazovaného v počítači. Není tak svázán přesnou realitou a může se oddávat blaženým pokusům s barevnou škálou, kompozicí a světlem.
Posledním, nejvýrazněji přínosným a kladným prvkem umělcovy tvorby je pak snaha odstranit krátkodobost citového rozpoložení ze snímku za pomoci doprovodných básní, podtrhujících celkový emoční nádech výjevu. Autorem komponovaný text vytváří s obrazem jasnější sdělení. Ostrýt píše o náladách, nikoliv rýmované popisky; divák má tak příležitost dialogicky porovnávat svoje a autorovo vidění zabíraného. Pokud navrch snímek pochází z místa spjatým s divákovým všedním životem, je Ostrýt ve své intimní blízkosti nedostižitelný.
Koncem listopadu 2011 jsem prováděl místní šetření v jednom nejmenovaném pražském činžovním domě, kde je v nájmu již jen jedna romská nájemnice. Ještě před třemi měsíci byl objekt relativně zabezpečen a neobydlené byty zajištěné, současný stav je však katastrofální, vytrhané vodovodní vedení, vytrhané elektrorozvody včetně rozvaděčů, které jsou stále pod napětím, všude po domě odpad, fekálie, bezdomovci, vše značně zdevastované… Dnes již majiteli domu nezbývá nic jiného, než poslednímu nájemci nabídnout náhradní bydlení a objekt zazdít a následně prodat. Takových nemovitostí je v Praze nepočítaně. Berte to jen jako informaci jak se dá také „žít“.
Vernissage © Aleš Ostrýt 2011
email: ales.ostryt@gmail.com
tel: +420 777 667 207
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one